Nikdy nevíš, kdo tě právě teď sleduje.

POVÍDKY // NÁVODY // KLIPY // NÁVŠTĚVNÍ KNIHA


Reklamy házejte SEM, prosím.

Víc než jen sen - 2. kapitola

5. září 2011 v 21:19 | Leni |  Víc než jen sen
Je tu další kapitola, ale je kraťoučká, protože se mi skoro nikam nevešla. :D Je to ještě takový úvod. Tak přeju příjemné čtení.
Jo abych nezapoměla, blogeři a čtenáři mích "děl", nechcete si své literární schopnosti trochu prověřit? A to třeba v téhle literární soutěži. Téma nic moc, ale ty ceny... :D :)


2. kapitola

Zaparkovala jsem svého krvavě rudýho wolksvagena brouka - dostala jsem od táty těsně než umřel - mezi ostatní auta na školním parkovišti a vydala se k nejbližší školní budově. Pod cedulí s velkým nápisem recepce seděla malá kulatá paní se silnými stejně kulatými brýlemi. Když mě uviděla, usmála se na mě a ještě mi zamávala. Jestli tu budou všichni tak milí... Došla jsem k ní a úsměv jsem ji oplatila.
"Vítám tě srdíčko." sladce mě přivítala a z očí ji jiskřily radostné hvězdičky. Asi ráda potkává nové lidi. Ale opravdu mi řekla srdíčko? A to jsem myslela, že jsem na střední a ne v mateřince.
"Dobrý den," odvětila jsem ji slušně. "Já jsem..."
"Já vím kdo jsi srdíčko," skočila mi do řeči a na důkaz svých slov se začala přehrabovat ve štusu papíru, který měla na stole. Každý si pečlivě prohlédla, a když našla ten správný, radostně se usmála. "Slečna Katherine Wintersová, že?" Zkoumala mě pohledem přes kulaté brýle. "Za chvíli by se tu měla ukázat tvoje spolubidlící. Hned jak včera přijela, požádala jsem ji o to," zamyšleně si posunula brýle na nose a zahleděla se do dálky. "Ano! Támhle jde."
Podívala jsem se směrem, kam hleděla a střetla jsem se se zvědavým pohledem malé hubené holky s dvěma blonďatými copy a oblečené ve školní uniformě. Její zvědavé smaragdové oči těkaly od mých nohou až po hlavy. Přátelsky jsem se na ni usmála.
"Zdravím srdíčko," usmála se na ni slečna Woodsová, jejíž jméno jsem si přečetla z cedulky, která ležela na jejím stole. Asi každého studenta oslovuje srdíčko. "Tak a tady to je Kathrine," ukázala na mě. "Tvoje nová spolubidlící. Odveď ji na pokoj a ukaž ji školu a přilehlý areál, ano?"
"Samozřejmě slečno Woodsová," krátce se na ni usmála a pak se otočila na mě.
"Tak pojď. Pokoje jsou tímhle směrem," ukázala na chodbu, ze které přišla. Rozloučila jsem se se slečnou Woodsovou a vykročila po boku nové spolubydlící vztříc novému domovu.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Erela Erela | Web | 6. září 2011 v 7:00 | Reagovat

To jsem opravdu zvědavá co z toho vyleze, ale je to moc pěkné... :-D .-)

2 Johnny & Dawy Johnny & Dawy | Web | 12. září 2011 v 11:50 | Reagovat

koukám že máš taky ráda krváky *)) upíři, vlkodlaky a zombiky *)).. jinač mám už 5.kapitolu na svém blogu. Jsem se s časem zas nějak překonal a udělal si na to čas :-D  :D

3 restless-girl restless-girl | Web | 26. října 2011 v 18:32 | Reagovat

Úžasný. Miluju příběhy ze školního prostředí. :) Ukazuje mi to školu v novým světle, ne jenom s nudnou fasádou. :D Tohle je super příběh, a kdyžtak spolubYdlící je Y. :D :-D

4 krevjezivot krevjezivot | Web | 26. října 2011 v 20:03 | Reagovat

[3]:Dík. A jujky... Chybička se vloudila. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Moje ikonka: