Nikdy nevíš, kdo tě právě teď sleduje.

POVÍDKY // NÁVODY // KLIPY // NÁVŠTĚVNÍ KNIHA


Reklamy házejte SEM, prosím.

Krev - Epilog + SOUTĚŽ!!

3. září 2011 v 17:19 | Leni |  Povídka Krev
Tak a máme tu závěr, konec, finýto. Byly to hezké měsíce. Ale nebrečte, prosím vás! ;-) Není konec nýbrž začátek. A to nové povídky! :-) Ještě si užijme poslední dílek a nechme už Alex s Joshem klidně dožít věčnoct!! :-D

A pro ty, které tato povídka nadchla, vyhlašuju SOUTĚŽ!! O nejlepší epilog k téhle povídce. :-) Třeba se nikdo nepřihlásíte, ale kdo to opravdu bude chtít skusit, napište mi to na krevjezivot@seznam.cz a já pak vyhlásím vítěze a zveřejním to tu. Jestli budete chtít, tak tam uvedu i váš blog, což by mohla být i bezva reklama. Tak co, povolíte uzdu své fantazie a uděláte si konec podle sebe?? Samozřejmě se nemusíte ničeho bát. Může to být klidně i anonym. Ale myslím, že pokud to pošlete, máte velikou šanci na výhru!
A jaká bude ta výhra? Může to být SB (s kým teda ještě nejsem) a nějaký ten diplomek. :-) Není to nic extra, ale vítězství potěší jistě každýho!

Epilog
Leželi jsme v trávě a měsíční svit nám svítil do obličeje. Cítila jsem se šťastná, svobodná a stále zamilovaná. Josh ležel vedle mě a hleděl mi do tváře. Hrál si s mými blonďatými vlasy a motal si je na prst. Kolem nás poskakovala Chloe, která je stále malá, krásná a veselá. Pro pozorovatele by jsme mohli vypadat jako obyčejný manželský pár s malou pětiletou dcerkou. Ale my nejsme obyčejní. My jsme jiní.
Kolem nás proběhla srnka a všichni jsme se na ni hladově vrhli. Krev stíkala ve slabých potůčkách od našich úst na travnatou zem. takhlen jsme si užívali už dvěstě let. Noc co noc.
Občas jsem si vzpoměla na Sam, Eriku, Mika... a bylo mi do breku. Aspoň, že mi zbyla Chloe. Sice to je ode mě sobecké, dovolit ji, aby žila navěky a přitom nesměla zestárnout ani o den. Zabránila jsem ji dospět, poznat muže, který by ji okouzlil, mít s ním děti, zestárnout a zemřít. O tohle vše jsem ji připravila. Ale ona si z toho nic nedělá. Její dětská mysl to nechápe a ani nechce pochopit. A tak se každý tři roky stěhujem z místa na místo. Opakujeme pořád dokola střední školu a v noci podléháme loveckým radovánkám. To je můj život. To je můj svět. Už navždy. Navždy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Erela Erela | Web | 3. září 2011 v 20:15 | Reagovat

Opravdu jsi se hodně zlepšila co se týče psaní, přemýšlím o té soutěži... určitě něco vymyslím ;-)

2 krevjezivot krevjezivot | 3. září 2011 v 20:27 | Reagovat

[1]: Díky, díky, díky. :-D Myslím, že ty nebudeš mít problém něco vymyslet. ;-)  :-)

3 Ebolin Ebolin | Web | 25. října 2011 v 16:51 | Reagovat

Promin, ale asi se nezúčastním :-( asi se budeš zlobit a na můj blog už nepřídeš ale vážně já nějak nemám náladu na nic....jsemnějaká kleplá :-?

4 krevjezivot krevjezivot | Web | 25. října 2011 v 18:03 | Reagovat

[3]: Ale prosím tě. To je v poho. :-)

5 restless-girl restless-girl | Web | 26. října 2011 v 13:05 | Reagovat

Krásnej epilog. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Moje ikonka: