Nikdy nevíš, kdo tě právě teď sleduje.

POVÍDKY // NÁVODY // KLIPY // NÁVŠTĚVNÍ KNIHA


Reklamy házejte SEM, prosím.

Krev - 4. kapitola

30. června 2011 v 21:56 | Leni |  Povídka Krev
4. kapitola
Probudila jsem se a hned jsem ucítila prudkou bolest v břiše. Začínala jsem se rozpomínat, co se

vlastně stalo. Ach ano! Šla jsem na záchod, uviděla jsem toho kluka, on mi pak vrazil nohu židle do břicha a pak jsem omdlela. Zajímavý den.
Začala jsem se na posteli vrtět a ON to asi musel slyšet, protože jsem najednou nad sebou uviděla jeho krásný obličej. Díval se na mě ustaraně, jako kdyby se o mě vážně bál.
"Promiň." řekl zmučeně. "Já jsem si tě s někým spletl, je mi to hrozně líto. Skoro jsem tě zabil."
"No ale jen skoro." můj hlas mě překvapil. Byl tupý a zněl spíš jako hlas stařeny.
"Je mi to hrozně líto. Já..." odmlčel se a zhluboka se nadechl, aby mohl pokračovat. "Já tě můžu vyléčit, ale budu potřebovat tvé svolení."
"Můžu ti věřit?" zeptala jsem se ho s nadějí v hlase.
"Slibuju, že ti neudělám nic co by ti nějak ublížilo. Už nikdy." Vážně a oddaně se na mě podíval. Ano, jemu můžu věřit.
"Ok. Pak tedy platí." Lehce přikývl hlavou a odhrnul mi peřinu. Měla jsem na sobě jen spodní prádlo. Nad mím pupíkem se rýsovala ošklivá rána. ON se nad ni sklonil a olízl ji. Opravdu. On po ni přejel jazykem. Sykla jsem bulestí a chtěla protestovat, ale ucítila jsem, jak mě bolest opouští. podívala jsem se na ránu, ale už tam nebyla. Nezbila po ni ani jizva.
"J-jak si to..." ani jsem se nesnažila dokončit větu. Neměla jsem zkrátka slov.
Pozbudivě se na mě usmál. "Bude to znít asi divně a bude ti to připadat jako vtip, ale jsem upír, takže moje sliny dokážou vyléčit, ale potřeboval jsem k tomu tvé svolení."
"Bude ti to znít asi divně, ale chápu to." napodobila jsem ho. "Ehm... Kde mám oblečení." Zrovna se mi před ním nechtělo být skoro nahá.
"Jo, promiň. Tady máš kalhoty a půjčím ti svou košili. Ten svetr a to triko bude asi na vyhození." Rychle jsem si to oblékla a sedla jsem si zpátky na postel a upřeně ho sledovala jak si nalévá do skleničky nějaký alkohol. Asi si všiml, že na něj civím, protože se o točil a nechápavě se mě zeptal jestli chci taky. Jen jsem zakývala hlavou že ne a dál ho pozorovala. Sedl si do křesla hned naproti mě a taky se na mě díval.
"Čekal bych, že budeš vyděšená nebo aspoň zaražená, ale ty seš úplně klidná. Neříkej, že se mě nebojíš. Já jsem upír." Na slovo upír skřivil tvář znechucením.
"Vlastně mám spíš otázku. Nebo lépe řečeno, více otázek." řekla jsem klidně a stále ho pozorovala. Je ho ústa se vytvarovala do krásného úsměvu.
"Tak to jsem zvědavej. Ptej se."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pobertapobertky Tere3ska pobertapobertky Tere3ska | Web | 1. července 2011 v 12:34 | Reagovat

žádnej Edík :-(  :-) ale mohl by se tu objevit někdo jako emmet-astřelenej a skvělej :-D

2 krevjezivot krevjezivot | Web | 1. července 2011 v 15:47 | Reagovat

[1]: neboj :-), brzo ho tam dám, dík za tip ;-)

3 Beleatrix Beleatrix | Web | 11. července 2011 v 23:38 | Reagovat

Jsem tu.. Čtu dál.. ;)

4 krevjezivot krevjezivot | Web | 12. července 2011 v 13:09 | Reagovat

[3]: :-)  :-)

5 Miss Murder Miss Murder | E-mail | Web | 2. srpna 2011 v 12:16 | Reagovat

To mě fakt dostalo :-D "Já jsem si tě s někým spletl" :-D  :-D

6 restless-girl restless-girl | Web | 26. října 2011 v 10:27 | Reagovat

Hustý. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Moje ikonka: